Můj oděv bezpochyby upoutal...

28. listopadu 2010 v 21:33 | abbina |  Zaslepení: Jak vidět neviditelné



Můj oděv bezpochyby upoutal pozornost. Nejsem si jistá, jestli bylo víc těch pohoršených a nechápavých pohledů nebo obdivných. Pravděpodobně tomu přispěla i ta retro hudba, k níž moje nabíraná krátká suknička skěle pasovala. Uvnitř mě to vřelo a hned jak jsem se dostala na místo, zajímalo mě jen, jak se ztratit v davu. Hostů bylo požehnaně. Většinou, především ti starší, nosili kouzelnické hábity, kterým jsem nikdy nepřišla na chuť. Byly bartevně nesladěné a střih byl stále stejný. Mudlové po téhle stránce jasně vedli, přiznejme si to. Konečně, uschovaná mezi stovkou neznámých, vyparáděných hlav, jsem měla možnost prohlédnout si výzdobu. Tři obrovské stany se rozprostíraly na pozemcích Bradavic. Počasí bylo překrásné a to byl nejspíš důvod, proč se celá svatba nekonala uvnitř hradu. Matně jsem si vybavovala dávný rozhovor s Erikou, v němž se mi svěřila s její touhou vzít si čaroděje, s nímž by měla milovskou svatbu, plnou luxusní dekorace, skvelé hudby, mudlovské rádiové hitovky by hrály celou noc. Co jí vedlo k tomu na tenhle sen zanevřít? Žeby kvůli bezpečnosti museli svatbu uchystat tady? Jenže kdo byl ten záhadný ženich, který nebyl uvedený ani na pozvánkách? Ne každýmu je povoleno uspořádat si svatbu v Bradavicích.
Družičky, tak jako i všechno ostatní, byly oblečené do červenozlatých odstínů. Červené šaty, zlaté přívěsky i úzký pásek pod prsy. Ovšem nejvíce všude převládala bílá, vždy s doplňující kombinací červené, či zlaté. Vypadalo to úchvatně, kouzelně, bradavicky, jen mi to moc nesedělo k Erice.
V tom přímo přede mnou prošla Brenda, právě v těch červenozlatých šatech. Nevšimla si mě. Přemohla jsem své kyselé rozhořčení, že mi nikdy nenapsala, ani se semnou nepokoušela nějak spojit.
"Brendo?!"
Otočila se, a když mě rozpoznala mezi tím houfem svatebčanů, rozběhla se ke mně. Objaly jsme jedna druhou, ona trochu vroucněji, já se držela zpátky.
"Zatraceně, tak ráda tě vidím, Connie. Jak je to dlouho?"
"Pár měsíců."
"Je super, že si dorazila. Myslela jsem si, že to pozvání odmítneš."
"Ani náhodou. Přece bych neprošvihla jedinečnou příležitost tě zase vidět."
Brenda sklonila provinile hlavu.
"Jo, k tomuhle tématu… Chci se ti omluvit. Měla jsem se vrátit do školy potom co… No, myslim, že si máme celkově co povídat. Nesednem si?"
Našli jsme nějaké dvě zatoulané židle a posadily se stranou od všeho hluku.
"Jak se máš?" zeptala se Brenda se starostí v hlase. "Vím, že tě vyhodili. I to s tvym tátou…Pořád žádný zprávy o něm?"
Zakroutila jsem hlavou. O něm jsem se vážně teď bavit nechtěla. Pokaždý, když se někdo dotkl tohohle tématu, zaplavil mě tíživý pocit strachu a následná apatie, které jsem se jen těžko zbavovala.
"Jsem ubytovaná v Děravém Kotli s Emanuelem."
Brenda zalapala po dechu. "No né, takže pořád spolu! To je skvělý! Jak to de? Zamilovaná až po uši?"
Podařilo se mi ze sebe vyrazit jakýsi pokřivený úsměv.
"Jednou nahoře, jednou dole, znáš to." Okomentovala jsem to. Brenda mě zlehka zúčastněně poplácala po rameni.
"Nikdy to není úplně dokonalý. Ale rozhodně dokonalejší než s mym nepovedenym bráškou, ne?" zavtipkovala. Nedokázala jsem se tomu ani usmát. Vytáhla mi z hlavy vzpomínku, dlouho a pracně zadupávanou někam hluboko. A teď mi v uších znovu zní jeho vyznání. Nešťastně jsem se zasmála nad tou ironií osudu.
"Copak?"
"Nic," prohrábla jsem si vlasy. "Co ty? Tys mi nemohla dát nějak vědět, co s tebou bylo?"
"Ach… tomu nebudeš věřit. Věř mi, nechápala sem stejně jako ty, když přišli rodiče s tim, že je to v Bradavicích nebezpečné a že si mě berou domů. Myslela jsem, že sem ta poslední studentka, kterou by tohle rodičovský hysterčení mohlo potkat. Naši se chovali… úžasně. Věděla jsem, že asi něco není v pořádku a snažila jsem se dopátrat co, ale… řekla bych, že na jednu stranu sem chtěla uvěřit tomu, že to jde z nich, že se polepšili a že o mě maj vážně starost. A tak sem to nechala být. Zakázali mi odesílat korespondenci, protože tvrdili, že sovy letící do Bradavic a z Bradavic jsou sledovaný a každá, co zalítne do mudlovského příbytku ukáže krásně Vymítačům cestu k další oběti."
"Myslim, že vim, jak to bylo, Brendo." Ozvala jsem se.
"Já teď už taky. Byly pod kletbou Imperius. Z nějakého ě neznámého důvodu,
mě ty parchanti pořebovali uklidit z cesty."
"Jo no, byla to taková jejich hra. Chtěli mě vydeptat natolik, abych si dobrovolně vzala život." Pronesla sem s úsměvem a Brendě spadla čelist.
"Cože?! Bože já sem kráva. Asi… měla jsem tam bejt. Já vim, žes to neměla lehký s holkama, ale nakonec…"
"Hele neřeš to. Stejně to projeli, ne?" pousmála jsem se. "Je tu Jenny?"
"Jo, jo, někde běhá kolem nevěsty. Erika jí zaúkolovala milionem blbostí a je přímo nesnesitelná. Chce mít svatbu tip ťop."
"Úplná Erika." Ušklíbla jsem se. "Tak mi prozraď… Kdo je ten ženich? Znám ho ze školy? Představíš mě?"
Výraz v její tváři mě donutil sklapnout. Brenda úplně zkameněla, jen na mě zírala a přísahám, že chvíli vypadala jak uhranutá baziliškem.
"Do hajzlu." Ulevila si pak, aniž by ze mě spustila oči. "Ty si neděláš prdel."
"Ale ne, zas nějaký překvapení…" zamumlala sem smířlivě, ale napjetí se mi obtočilo kolem žaludku jako škrtič.
"Ty fakt nevíš, koho si Erika bere?"
Zakroutila jsem hlavou.
"Aha… víš, to byl ten důvod, proč sem se tak divila, že tu si."
"Takže ho znám."
Brenda přikývla. "Dost dobře."
Vydechla jsem.
"Není to… ne, to je blbost. Je student v Bradavicích?"
"Spíš byl… a ne studentem, ale učitelem."
"Brendo, nenaznačuješ, že… že by Sh… tvůj bratr…???"
Opatrně přikývla, já se pobryndala vínem, doušek mi zaskočil a já se rozkuckala na celé kolo.
Brenda mě začala mlátit po zádech a lidé kolem už otáčeli své hlavy a natahovali krky, aby viděli, kdo to tropí tak nespolečenský povyk.
"Si v pohodě? Ježiš Connie."
Z hluboka sem se nadechla a zadržela dech v sobě. Odpočítala sem deset v teřin a opatrně sem vyčkala, jestli mě to už přešlo.
"Fajn. Takže, ty mi tady tvrdíš, že Shane a ERIKA… tyhle dva se dneska berou."
Pokývala hlavou.
"Nemůžu uvěřit, že ti to neřekla. Ta mrcha."
"Jakto? Já to… prostě mi to nejde do hlavy."
"No pro nás ostatní to byl taky šok jako kráva. Ale myslela sem, že když ty si s Emanuelem… no počkat. Neříkala Erika něco o tom, že do něj byla zabouchnutá."
"Mstí se." Pronesla sem krátce a zkousla si ret. Nemohla sem uvěřit, jak pošetile se chová. Ale jakej by pak měl Shane důvod jít do něčeho takovýho? "Proč by to ale dělal Shane?"
"Jo, tak to náhodou vim. Říkal, že si musel vzít někoho s čistě mudlovskou krví, jinak by ho bystrozorové mezi sebe nepřijali. Byla to taková zkouška věrnosti. Chápej, moc mu nevěřili, protože …pfff, to bude na dlouho. Jak tě opustil, skrýval se…a to dlouho, ale nakonec se Vymítačům povedlo… "
"Já vim, " zarazila sem jí.
"Aha. Kdo ti to řekl? Emanuel?"
"Ne, ten ani neví, že je Shane znovu na scéně. Řekl mi to Shane osobně."
Brenda vypadala, že jí oči vypadnou z důlků.
"Teda… ty si samý překvapení. Kdy?!"
"Tak před měsícem a půl. Byla sem první, za kým šel, když od nich utekl."
"Vůbec se mi nezmínil."
"Znáš ho."
Na nějakou dobu jsme se každá ponořila do svých úvah a jen tak sme beze slov a pohybů přemítaly. Pak se mě Brenda zeptala, jestli sem v pohodě, jestli mi to nevadí.
"Já nevím," odpověděla sem po pravdě. V tu chvíli sem necítila vůbec nic. Ani lásku, ani nenávist, ani žárlivost, jen vztek vůči bystrozorům.
"Kradou mu možnost vzít si někoho z opravdové lásky. To je svinstvo."
"Ber to takhle, aspoň po něm nechtěj někoho vraždit."
"Ale…"
"Kromě toho, přiznejme si to, ani jeden z nich netouží po vášnivé, čisté, romantické lásce. Oba jsou zkažený. Nevěří na ni. A Erika vlastně ani skutečně milovat neumí. Je na to trochu povrchní."
"Jo, no," zadívala sem se na špičky svých bot, "nejspíš máš pravdu. Až na to, že když jsme spolu mluvily naposled…"
"Počkej, jde sem Erika. Hele ať je to jakkoliv, každej má nějaká důvody a asi bude lepší, když to necháš bez scény, ok?"
"Copak sem nějaká hysterka?" ohradila sem se, ale to už na nás Erika mávala.
"Nejvíc jí nasereš, když…"
"Já vim!" procedila sem mezi zuby a vykouzlila vřelý úsměv na tváři.




Erika vypadala nádherně. Byla zahalená v bílém kožichu, aby jí nikdo neviděl ve svatebním, ale účes, střevíčky, make-up, všechno bylo dokonalé. Píchnul mě osten závisti a projevila se i známka paniky, když mi došlo, že Shane bude mít doma tuhle modelku a ve vší nevinnosti se jí bude moct dotýkat, spát s ní, líbat jí… Zahnala sem ty hloupý myšlenky a soustředila se na přítomnost.
"Vypadáš krásně," usmála sem se zářivě.
"Ty… no wow, Connie! Ty šaty jsou naprosto dokonalý?"
Zdálo se, že z nich nemohla odtrhnout oči, což dělalo dobře mé samolibosti.
"Kdo ti je navrhl, musíš mi dát kontakt!"
"To je moje dílo." Prozradila sem jí naoko skromně. Zaraženě si znovu model prohlídla.
"No, no páni." Vykoktala. "Nevěděla sem, že si tak talentovaná. Vlastně sem vždycky
myslela, že si naprosto bez vkusu podle některých vagantských modelů, cos byla ochotná nosit…"
"To byl nejspíš kompliment…? Tak děkuju. A blahopřeju, doufám, že budeš šťastná."
"Kdo by nebyl šťastnej s takovym sexy chlapem," rozplývala se, když se mi zadívala přes rameno. Ohlédla jsem se a spatřila Shanea. Tak to ne, tohle nezvládnu. Nezadržitelně se k nám blížil.
"Beru si Shanea!"
"Jakýho Shanea?" nakrčila sem obočí, jakože se snažím rovzpomenout na někoho, koho sem neviděla už nejmíň jedno století.
"Áá, Shanea! Mojí dávnou lásku? To ti tak přeju, Eriko! Je to teda trochu alkoholik…a mezi námi děvčaty - děsně chrápe, ale jinak… jo, proč ne. Já osobně bych ho teda v baráku nechtěla, ale, nic proti gustu."
Erika vypadala jako opařená.
"Ach, ty nejsi naštvaná…" poznamenala jaksi sklamaně.
"Ale vůbec ne, co tě to napadlo. Mám přece Emanuela. Bože, sem v tom až po uši. Taky plánujeme svatbu."
"Svatbu?"
"Jo, a samozřejmě kupu dětí."
"Děti?!" vyjekla, načeš si ryhcle zacpala pusu. "Pčík! Promiň, sem trochu nastydlá. No to je skvělý, Connie, kdo by to byl řek. Tak dlouho si pohrdala mužmi a teď…"
To k nám už dokráčel Shane. Erika se k němu vrhla, a možná vroucněji než bylo nutné ho přivítala polikem. Shane ji od sebe lehce odstrčil.
"Neměla by ses ukazovat mezi lidma před obřadem."
"Ale prosimtě, jen hloupá tradice."
"Connie," oslovil mě, "Jak se máš? Si v pohodě?"
Věděla sem, že se ptá konkrétně na tuhle nepříjemnou situaci.
"Jo, je mi fajn." Usmála sem se, aby věděl, že se na něj nezlobim.
V tom mě zezadu někdo chytil, švihem si mě otočil a propletl prsty na rukou s mými. Emanuel, samozřejmě.
"Connie, promiň, byl sem idiot…"
Zacpala sem mu pusu dlouhým francouzským polibkem.
"Znáš se s Shanem, lásko? Náš tajemný ženich."
Emanuel překvapeně zamrkal. Strojeně si potřásli rukama.
"Blahopřeju." Řekl a podíval se tázavě na mě.
"Nebyl to tvůj bejvalej?" zašeptal mi do ucha, zatímco se Brenda snažila zachraňovat situaci běžnými frázemi jako "Ukaž prstýnek, jé, ten je krásnej."
Vyměnili jsme si ještě pár zdvořilostních vět a pak se rozešli každej svou cestou.
"To je kráva!" ulevila sem si. "Ani se neobtěžovala vymyslet si výmluvu, proč ze mě neudělala družičku!"
"Já vim, je trochu pitomá. Ale znáš Eriku. Její pomsty sou vždycky ve velkym."
"Na truc si někoho vzít? To se už fakt úplně pomátla."
"O čem to sakra vy dvě mluvíte?" ozval se naprosto zmatenej Emanuel.
"Ty se ani neozývej!" spražila sem ho nevraživým pohledem.
Emanuel se mě pokusil vzít něžně za ruku, hned sem se mu však vytrhla.
"Ještě před chvílí si mě líbala!" postěžoval si, "ženský, vás je někdy těžký pochopit."
"To s náma nijak nesouviselo." Obořila sem se na něj. "Nemysli si, že z toho si venku."
"Ale Connie, už sem se ti snad omluvil." Protože nikdo nereagoval, mluvil dál. "A vůbec, vysvětlí mi někdo, proč si sakra Erika bere tvýho bejvalýho?"
"Brendo, zlato, mohla bys mu to objasnit? Nemám na něj teď náladu."
Bez dalších zbytečných průpovědí jsem se od nich rychlým krokem odpojila a zamířila hledat Jenny. Vážně se mi po ní stýskalo a potřebovala jsem vědět, jestli se na mě stále ještě zlobí kvůli tomu Kattyinýmu denníku. Během mého hledání se mě několik dívek a dokonce i pár dam středního věku zeptalo na moje šaty. Většinou předpokládaly, že jsou přímo od návrháře. Byly až příliš výstřední na to, abych je našla v nějakém obchoďáku.
Najednou jsem z vedlejšího stanu zaslechla známou úvodní melodii svatebního obřadu. Bylo to tu, vážně se to chystali udělat. Přiběhla jsem a našla volné místo, odkud jsem měla krásný výhled na Shanea, stojícího u oltáře, čekajícího na nevěstu. Byl klidný, možná lehce znuděný, ale vypadal úžasně elegantně s tím skvěle padnoucím sakem a vlasy, zčesanými nedbale dozadu. Přemítala jsem, nakolik by bylo trapný, kdybych teď povstala a zařvala "protestuji" do toho posvátnýho ticha. Neustále sem se musela napomínat, abych seděla pěkně v klidu na zadku a nedělala problémy. Jenže Erika se blížila, pak najednou se drželi za ruce a než sem mrkla, měnili si prstýnky.
Srdce mi bušilo až v krku. Copak to tak vážně nechám? Shane, jakoby se záměrně vyhýbal mému propalujícímu pohledu. Sakra, musím něco udělat, hučelo mi v hlavě.
A v tom, ještě než jejich sňatek mohl být uzavřen, látkové stěny stanu vzplály a dojetí hostů se přehouplo v paniku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sawarin Sawarin | Web | 29. listopadu 2010 v 20:23 | Reagovat

No páni, já nestačím zírat, co se to tu děje. Kapitola byla opět poutavá a děli absolutně neočekávatelný. Vážně nechápu, jak to děláš. No, kapitoly přečteny a jako vždy se těším na další..:)

2 Greisy Greisy | 1. prosince 2010 v 23:01 | Reagovat

Saaaakra! Tohle mi nedělej :) tak to bylo bsolutně úžasný..... fakt jsem byla dost překvapená jaký zvraty se zas odehrály :) ale ten konec... :) ještě, že jim to překazilo tu svatbu ať to bylo cokoliv :D

3 jjjjj jjjjj | 3. prosince 2010 v 19:41 | Reagovat

to je dobře že si tu mrchu nevzal!! :-D

4 Kami Kami | 12. prosince 2010 v 19:14 | Reagovat

Tak jak se bude děj dále ubírat?? Prosím další kapitolkyyyyyy

5 fou fou | 23. ledna 2011 v 10:57 | Reagovat

líbí se mi ty zvraty v téhle povídce. Napětě čekám co bude dál. Prosím další kapitoly :)

6 Clinton Milliren Clinton Milliren | E-mail | Web | 3. února 2011 v 1:38 | Reagovat

I personally advise Hostgator for webhosting. They are really professional, support is perfect and uptime very good. Go to hostgator_dot_com and use "onecentcoupons" coupon code. You get first month just free which is great.

7 Kdo Mi Doporuci Pujcku Na Smenku 2010 Kdo Mi Doporuci Pujcku Na Smenku 2010 | E-mail | Web | 30. dubna 2011 v 6:11 | Reagovat

Bankovni Registr Dluzniku

8 Pujcky Pro Slovaky Pujcky Pro Slovaky | E-mail | Web | 3. května 2011 v 4:33 | Reagovat

Expres Pujcka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama