Vidím, že vám do spolku ...

15. října 2010 v 1:34 | abbina |  Zaslepení: Jak vidět neviditelné
část II.



"Vidím, že vám do spolku přibyli další dva noví. Gratuluju."
"Je nás mnohem víc, než si myslíš, Shane. Nevěřil bys, kam všude sahá náš vliv."
"Gregore," pousmál se shovívavě Shane, jakoby snad mluvil s mladším bráškou. "Já o Vymítačích vím, řekl bych víc než kdokoliv z vás tady. Tyhle přehnaný řeči mě neohromí, protože to jsou lži."
"Od doby cos odešel, se lecos změnilo." Namítl Gregor. "Škoda jen, žes tolik z nás poslal do Azkabanu. Kdybys ve svý bystrozorský činnosti nebyl tak aktivní, možná by ti Kirk dal ještě šanci. Bohužel, po tom, co si nám několikrát překazil plán zbavit se té Potterovic holky, sis definitivně podepsal rozsudek smrti."
"Kolikrát vám mám řikat, že s ní se mýlíte. Není ničim zvláštní."
"Taky jsme si to mysleli. Teda až do tý záležitosti si Barkerem. Má potenciál, to se jí musí nechat. Kirk jí vděčí za jeho nový postavení - je teď naším vůdcem."
"Rozhodně je lepší, než ten idiot Barker." Utrousil Shane pohrdavě.
"Jo, na tom se shodnem, bratříčku. Barkerovi chyběla jistá…předvídavost a opatrnost, že? Expeliarmus!" křikl a překvapenému Shaneovi vyletěla hůlka z boty, aby o sekundu později přistála v Gregorově ruce. Bez otálení jí přelomil vejpůl a zahodil ji do kouta. Shane by se v tuhle chvíli nejradši sám odstřelil za to, jakej byl vůl. Nehlídal se, nechal ho, ať odvede jeho pozornost a odzbrojí ho. Shane neměl šanci. Byl vyřízený. Je konec.

"Tak…" zasmál se Gregor a s úlevou si protáhl záda, načeš si sednul pohodlně na lavici za sebou. "Takhle je to mnohem lepší, nemyslíš? Jo, abych nezapomněl… možná bys rád věděl, kdo je na seznamu po tobě. Tyhle dva za to ostatně berou zodpovědnost," ukázal na svoje kumpány, "jmenují se Mark a Leon, říká ti to něco?"
"Mělo by?" Shane svraštil obočí a pečlivě si prohlédl dvě tváře, očividně tak hrdé na to, čím se staly. Byli mu povědomí. Ale odkud by je tak znal, byli to ještě kluci, mladí… plní zvrácených ideálů, lehce zmanipulovatelný. Přesně takoví Kirk potřeboval. Shane býval takovým klukem. Hloupým, oddaným, nepřemýšlejícím. Neuplyne den, kdy by toho nelitoval. Dělalo se mu špatně z každé vzpomínky na tu dobu. Už jen to, jak si říkávali mezi sebou bratře, brácho, bráško… dřív to miloval.
"Jsou studenti. Učil si je myslím… Byl si tam snad profesorem, nebo ne?"
"Jsou z Bradavic?" vydechl Shane a postupně ho nepříjemné černé myšlenky zavedly až ke Connie. Má o ní mít strach?
"Byli pověřeni jistým úkolem."
Shane poznal, že se Gregor konečně dostává k jádru důvodu, proč se tak dlouho obtěžoval s tímhle rozhovorem. Nehodlal ho potěšit dáváním najevo jakýkoliv zájem a tak jen mlčel a čekal na pokračování. Trvalo několik dlouhých vteřin než se on a Gregor přestali přeměřovat pohledem. Shane věděl, že se pokouší zaznamenat sebemenší náznak znervóznění. Bral by to jako důkaz, že mu Connie není tak lhostejná.
"Taková chladnokrevná vražda by samozřejmě vedla ke zvýšení ostrahy a porověřování studentů. A jak víš, nebylo by tak složité zjistit, že tihle dva patří k nám. Leone, Marku…" vyzval je a oni na povel odhalili vytetované znamení zla na levém rameni. "Vybrali jsme proto lepší způsob. Byla to opravdu zábava pokoušet se jí dohnat k sebevraždě, ale ta holka je tvrdej oříšek. Není tak změkčilá,
jako většina dněšních teenagerů… nebo spíš má až příliš ráda samu sebe."
"Jak byste to jako udělali…?"
"To bych ti moc rád pověděl, ale čas běží a my dneska nemáme na seznamu
jen tebe."
"A můžu se zeptat, kdo bude popravenej po mně?"
Jakoby na tuhle otázku přesně čekal, Gregor se začal potěšeně smát.
"Ani nevíš, jak rád bych ti na tuhle otázku odpověděl. Ale jsou to tajné informace, takže mě musíš omluvit."
Shaneovi po celou dobu ruka těkala ke kapse u džínsů, kde běžně nosíval svou hůlku, kdykoli když nastala vhodná doba na útok. Jeho hůlka však ležela nepoužitelná, kdesi v rohu hospody. Co mohl dělat? Byl v pasti. Slyšel, jak ho Gregor vyzívá, ať zavře oči, a slibuje, že to nebude bolet. Udělal to. Zavřel oči. Znal klíč k vysvobození, ale ten otvíral jen dveře do světa, od kterého se chtěl navždy odpoutat. Tak jaký by to mělo smysl. Ale na druhou stranu, získal by čas a pak by se snad mohl vymanit z jejich spárů.
"Přidám se k vám!" vyddechl a oči znovu otevřel.
Gregor spěšně zarazil Leona, který užuž pronášel zaklínadlo. Zlehka se usmál.
"Říkal sem, že o tebe už nestojíme."
"Tak proč si ho nenechal mě zabít?" ušklíbl se nevzrušeně Shane, kývnouc hlavou Leonovým směrem. "Jsem cenný a můžu vám hodně pomoct."
"Ale taky hodně uškodit."
Shane se rozesmál.
"Jak prosím tě? Stačí, když složím jeden blbej neporušitelnej slib a máte mě v šachu."
"Ten se dá obejít."
"Ježiši Gregore, mám ti tady vyjmenovávat všechny způsoby vydírání druhých a jak je přinutit jednat podle tvojí vůle? Na to si snad odborník ty!?"
Gregor pro jednou mlčel a tvářil se nanejvýš zadumaně.
"Kirk ti utrhne hlavu, jestli zjistí, žes mě zabil i přesto, že sem se k vám chtěl dobrovolně přidat."
"Kirk tě strašně přeceňuje. Nevim, kde vzal o tobě tu ideu, že si všemohoucí."
Rty Shanea se roztáhly do samolibého úsměvu.
"Jsi příliš velkej risk." Zamumlal a v očích se mu zalesklo. "Kirk se nedozví, jak to bylo."
Shaneovy do tváří stoupla teplota rychlostí blesku. Pochopil, že nabídka, že vstoupí zpět mezi Vymítače, mu tentokrát kůži nezachrání. Zemře. Doopravdy to tak zkončí? Nebyl sto přemýšlet rozumě. Viděl, jak Gregor dává Leonovi pokyn ho zabít. Sledoval hůlku, z které mělo v příští vteřině vystřelit zelené světlo. Ve spáncích mu bubnovala krev. Takže tohle je konec. Neměl ani čas uspořádat si život. Hlavou mu proletěli všichni ti lidé, co je tak zanedbával a jehož lhostejnost si ani náhodou nezasloužili. Bylo to tu. Místnost se zaplnila oceánem zeleně a oslepila ho. Cítil, jak padá. Musel už být mrtvý. Dopadl tvrdě. To ho přinutilo otevřít oči. Rozhlédl se kolem. Byl stále v hospodě. Naproti němu, ve stejném pořadí stáli Mark s Leonem. K jednomu rozdílu ovšem došlo. Gregor ležel mrtvý bez hnutí na podlaze. Neměl nijak vystrašený výraz, jak oběti kletby Avada Kedavra zpravidla mívají. Zřejmě vůbec netušil, co se na něj chystá. Oba mladí kluci na něj namířili hůlkami.
"Nesnaž se utéct. Jeden náznak pokusu o útěk a si mrtvej. Nebudeme váhat, vykecávat se z tebou, nebo dlouze uvažovat. Uděláš všechno, co ti řekneme."

A tak zkončil zpět na místě, které tak nenáviděl. Kirk ho přivítal s otevřenou náručí.
"Bratře," zvolal a rozpřáhl ruce. "Sem tak rád, že sis to rozmyslel."
Objali se, načeš se Kirk obrátil k Leonovi a poplácal ho po zádech.
"Skvělá práce. Vím, že to nebylo lehké zabít někoho, kdo vás prakticky vychoval. Měl vás na starosti od vašich počátků, já vim. Ale už sem tu rebelii nemohl tolerovat. Dělal si, co chtěl, ztratil úctu k našim zákonům, ztratil úctu k nám! Šlapal po našem snu. Nefunkční tělíska musí být nahrazena novými. Odteď ste skutečnými členy Vymítačů." Pronesl hrdě.
Oba dva objal. V jeho tváři se zračil skutečný smutek. Mark s Leonem mu poděkovali za soustrast a zamumlali, že si půjdou odpočinout. Shaneovi se znechucením kroutil žaludek a vztek v něm přímo vřel. Emoce však bylo nutné držet perfektně pod pokličkou. Celá tahle scenérie mu připomněla jeho vlastní příběh, víc než čtyři roky starý.
"Ach ano, málem bych zapomněl. Tys Gregora taky znal ze starých časů, že?"
"Jo."
"Jak se cítíš?"
Shane pokrčil rameny.
"Radši on než já."
Oba se rozesmáli. Shane nuceně, Kirk z plna hrdla a falešně. Bohužel jinak než falešně se už ani chovat neuměl, takže si to nijak neuvědomoval. Zamotal se do všech těch lží, kterými se krmil celá ta léta, co byl vychovávanej v prostředí, kde i ta nejběžnější emoce jako přátelství nebyla zdaleka chápaná tak, jak jí rozuměl zbytek světa. Všechno tu bylo překroucení, nic není, jak se zdá být. Nevíš komu věřit. Nejdřív ze všeho se postarají o to, aby ti nahlodali zdravá selský rozum. Pak tě odprostí od své vlastní osobnosti. Nejsi TY, jste jen VY, skupina. Přemýšlíš ve jménu skupiny. Konáš ve jménu skupiny. Jsi součástkou v mechanismu, ve kterém se dělají chladnokrevné čistky se slzou v oku a slovy "sbohem bratře" na rtech. Málokdo se vzpamatuje a pochopí chorobnost týhle skupiny a z toho mála se zatím jen jednomu povedlo uniknout. Shaneovi. A teď je zpátky. Vlastně nikdy se od nich neodprostil doopravdy. Dokud budou existovat, on s nimi bude propojený.
"Tak povídej, jak nám můžeš být nápomocný?"
"Vím o spoustě bystrozorů, o tom, kde bydlí, co je jejich slabostí… můžu vám dělat špiona. Netuší, že ste mě dostali. Budou mi věřit."
Kirk nalil oběma trochu ohnivé whisky, ťukli si a na chvíli se oba odmlčeli, aby si vychutnali chuť lahodného alkoholu.
"Přesně to taky budeš dělat. Takový sem s tebou měl plány. Ani nevíš, jak sem rád, že tě máme zpět. Samozřejmě ale chápeš, že to nejde jen tak přijmout tě zpátky. Oholíš si hlavu, ať ti je vidět tvoje staré znamení."
"Pak by ale věděli…"
"Přesně tak. Budou vědět, že jsme tě dostali. Přesvědčíš je, že si jejich špion, a budeš jim podstrkovat nepravdivý informace. Vím, že si s mudli vždycky měl jistý soucit a proto tě nechci vystavovat takovýmu psychickýmu nátlaku, jako jsou přímé akce na mudlovská zřízení a tak. Tahle práce špiona je pro tebe jako dělaná, nemyslíš?"
"Děkuju." Utrousil stručně. Zůstal nemluvným, jinak by se mohlo stát, že by upustil proud emocí a Kirkovi rozmlátil ten jeho černej zúčastněnej arogantní obličej.
"Cokoliv pro své bratry."
Jeden z tvejch bratrů leží tuhej v mudlovský hospodě, odkrouhlej na tvůj rozkaz dalším ze svých bratrů, pomyslel si Shane chladně a radši se rychle obrnil proti nitrozpytu. Kirk mu stiskl rameno a vstal.
"Mám ještě spoustu práce. Tvůj pokoj zůstal neobsazený celý ty léta. Běž si trochu odpočinout a nabrat síly. Zítra máš práci v Příčné."
Shane zkrabatil obočí.
"V Příčné ulici? Tam přece žádnej bystrozor nebydlí. Žádný bystrozor se zdravím rozumem se neubytuje takhle na ráně."
"Ach to ne, jasně. Tohle ještě není žádná špionáš. Jen taková maličkost do začátku. Ber to jako důkaz věrnosti."
Tohle vůbec neznělo dobře. Žaludek se mu zhoupnul a on se musel přidržet zábradlí u schodů.
"Ta tvoje malá čubka, jestli si jí ještě pamatuješ. Je na seznamu a potřebujem se jí nějak šikovně zbavit, a zítřek se skvěle hodí, protože…" podíval se na hodiny na svém zápěstí, "Tak před pěti minutama sme jí zabili jejího snoubence. Bude v dost špatným psychickym stavu, vezmu-li v úvahu, co všechno sme jí v těch uplynulých měsících provedli, takže nebude těžké jí zabít. Zvlášť když jsi jediný blízký, který jí zbyl."
"Ale… co její otec?"
"Ten se pohřešuje. Samozřejmě díky nám."
"Je mrtvý?"
"Ne… zatím."
"Co s ním budete dělat?"
"Už druhý den se z něj snažíme vytáhnout jisté informace. Vážně toho člověka obdivuju. Vydrží hodně," zamyšleně zakroutil hlavou.
"A co moje sestra. Bývala její nejlepší kamarádka."
"O tu se nemusíš bát, Shane. Držím nad ní ochrannou ruku. Je pod naším neustálým dohledem… Ale kdybys snad chtěl jít proti nám, nemohl bych jinak, než jí… No, ale v současnosti je v takovém bezpečí, jako nikdo jiný v celé Anglii. Přeju hezké sny, bratře."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Free Free | 16. října 2010 v 23:49 | Reagovat

Páááni, děj se začíná pořádně komplikovat, to se mi líbí. Kupí se mi otázky a odpovědi náleží až dalším dílům. Prosím o pravidelné přidávání kapitolek i když toto přání asi nebude lehké splnit. :-)

2 makča makča | E-mail | 17. října 2010 v 13:45 | Reagovat

Tyjo takový zvraty to sem nečekala! Takže Erika a Jenny sou už taky mrtvý? A tim snoubencem mysleli Emanuela? No sem fakt napnutá moc se těšim na pokráčko:-)

3 Ammie (Peťka) Ammie (Peťka) | E-mail | 19. října 2010 v 16:32 | Reagovat

No panejo... Honem další!!! Co se stane se Shanem? Jsem zvědavá, jak zareagojou ostatní (Albus, Connie...) až se dozví, že se k nim Shane přidal... A sice jsem si teda o Shaneovi myslela, že je to grázl, ale zase ne až takovej, že byl kdysi členem toho jejich vymýtačskýho spolku, to zas ne. A hodnotim jako naprosto nečekaný to, co se stalo v tom hostinci. Vážně už jsem Shana viděla mrtvýho... Pokráčko prosim ! :)

4 Tereza Tereza | Web | 29. října 2010 v 11:45 | Reagovat

Zvu ke čtení romantické e-knihy pro dívky o Marině, která musela do vílího gymnázia a v něm potkala elementární bytosti: elfy, víly, mořské panny, nágy (napůl lidi, napůl hady), dryády, kentaury atd. Mezi nimi hledá matku a svou lásku. Netuší, že je vílí princeznou a proč se jí ve snu zjevil zlatý jednorožec.
Čte se zdola na pokráčko od 1 až do 39. Druhý díl vzniká od léta, už je tam půlka sekundy a bude celkem osm knih.

5 Keneth Degrasse Keneth Degrasse | E-mail | Web | 3. února 2011 v 1:37 | Reagovat

Try voucher code "onecentcoupons" - HostGator webhosting one month for free during order.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama