Uběhl týden...

27. dubna 2010 v 0:16 | abbina |  Zaslepení: Jak vidět neviditelné

Tak když ste chtěli to pokráčo, tak tady máte hned dvě další nový kapitoly s novými zvraty a to jich mám ještě pár v plánu. Máte se na co těšit;-)))


Uběhl týden. Celých sedm dní sem neměla tušení, co se se Shanem stalo, jakej rozsudek nad ním otec pronesl. Al mě nijak nekontaktoval a já měla podezření, že se mi vyhýbá. Předpokládala jsem, že jednoduše neví, v jaký situaci se vlastně nachází - má být on naštvaný na mě za to, že mě našel přiopilou v Prasinkách, nebo já na něj, že málem uškrtil mýho milýho? Sama sem nevěděla, jestli mám hrát provinilou, nebo na něj bez obalu začít řvát při první příležitosti, co se mi naskytne.
Brenda mi do podrobna na mou žádost popsala vzhled dívky, kterou tam nahoře v jeho bytě potkala. Hezká brunetka, pravděpodobně velmi dobrá čarodějnice, podle toho s jakou elegancí se prý vypařila, dokonce bez použití verbálního zaklínadla. Musela jsem z ní tu pravdu zdlouhavě tahat, ze začátku mi totiž docela přesvědčivě chtěla vnutit představu, že ta výše zmíněná milenka vypadala přinejlepším jako Zvoník z chrámu Matky Boží.
Ve vzduchu bylo cítit jaro a přesto, že zima nepolevovala a déšť smáčel dál Bradavické pozemky nejméně jednou denně, atmosféra voněla sluncem a rozkvétající zahradou.
Bylo pozdní opoledne, když se můj otec zjevil na prahu Bradavické studovny. Krk mě bolel od tříhodinového zírání do učebnice Dějin, takže jsem jeho návštěvu celkem radostně uvítala.
Vzhlédla jsem a čekala. Neměla jsem v plánu začít tenhle rozhovor.
"Fajn," vydechl po chvíli ticha, kdy sme se jen tak přeměřovali. "Nemáš mi co říct?"
"Já? Jako co?"
"Třeba jak tě mrzí tvoje chování, nebo tak…"
"A ty? Ty mi nemáš co říct?"
"Jako co?" zeptal se na oplátku chladně.
"Třeba cos udělal Shaneovi."
Otráveně se ošil.
"Zas s tim chceš začínat? Proč na něj prostě nezapomeneš? Vážně chceš vypadat jako taková hloupá holka, co marně čeká na lásku? U něj jí nehledej, ano?"
"Je jen moje věc u koho budu hledat…"
"Já nemůžu uvěřit, jak si tvrdohlavá!" zvýšil radikálně hlas a všechny hlavy se pohoršeně otočily jeho směrem. "Ten parchant tě jednoduše využil ke svýmu prospěchu a ty nejen, že hjo bráníš… ty ho snad pořád miluješ! To se mi snad zdá."
"Nevim, jestli ho miluju." Přiznala jsem po chvilce. "Jen chci vědět, co s nim je. Není mi lhostejnej, to snad chápeš."
"Upřímně…Ne. Jestli mi ještě někdy v životě přijde na oči…" mohla sem vidět, s jakou zuřivostí zatnul pěst.
"Nebuď takovej, je to jen kluk."
"Je nebezpečnej."
"Kolikrát mi zachránil život," oponovala sem.
"Zlato," řekl trochu mírněji a nejistě mě poplácal po rameni, "Vydíš na něm jen to hezký… a já chápu, že pro holky musí bejt okouzlující, ale prosím, nenech se zmást. Taky sem ho měl rád… Ale sou s nim jen problémy a nerespektuje nic a nikoho. Teď se ti to možná zdá přitažlivý, ale věř mi - on si tě nezaslouží. Nesahá ti ani po kotníky a on to ví. Nikdy to s tebou nemyslel vážně a jinak to ani nebude."
Nechtěla sem to slyšet. Samozřejmě to bolelo, ale pronikalo mi to do uší s takovou vervou, jakoby přede mně postavil stereo.
Viděla jsem knihovnici, jak se k nám žene s šíleným pohledem ve tváři.
"Tati, nech mě ho vidět, prosím. Ještě jednou. Kde je?"
Al si povzdechl.
"Je pryč Connie. Poslal sem ho někam… hodně daleko."
"A- a-a kdy se vrátí?" zeptala jsem s neblahou předtuchou.
"Nevrátí. Neuvidíš ho, už nikdy."

Jak se mám soustředit na učení? Jak bych mohla spát? Jak bych se jen mohla smát teď, když vím, že ho nejspíš už nikdy neuvidím?
"Brendo?!" běžela jsemBradavicemi a hledala jí ve všech učebnách a zákoutích co mi přišly do cesty. "Sakra kde si? Brendo?!"
"Co tu řveš?"
Z jedné učebny vykoukla rozcuchaná hlava Emanuela.
"Viděls Brendu?"
Emanuel protočil oči v sloup a otráveně svěsil ruce.
"Mě je ale úplně jedno, jestli potřebuješ mluvit s nějakou tvojí kamarádkou. Mám tu práci."
"Jakou prosimtě?" odfrkla jsem si pohrdavě, sledujíc, jak si zapíná několik vrchních knoflíčků u košile.
"Důležitou."
"Jasně. Poslyš, takže si jí neviděl?"
"Co tak nutnýho jí potřebuješ říct? Nejnovější drby z dívčího světa?"
"Nech si ty rádoby vtipný poznámky." Odsekla jsem netrpělivě a otočila se k němu zády abych pokračovala v hledání.
"Počkej. Myslim, že sem jí viděl tak před pěti minutama. Šla na hřiště."
"Famfrpál!" plácla sem se do čela. Vždyť Brenda dneska učí malý prváky létat. Vystartovala jsem ke školním pozemkům.
"Jo Connie!" křikl na mě ještě. "Nechceš," prohrábl si smyslně vlasy, "se k nám přidat? Bude legrace."
"Si nechutnej, víš to?"
Vážně mě vytáčí.
Doběhla jsem na místo a jedním zamáváním jsem odvedla Brendu od jejích žáků. Přiběhla ke mně na tribuny, čelo se jí lesklo potem.
"Začíná bejt pěkný horko," oddechla si udýchaně a osušila si obličej kapesníkem.
"Jo, to jo. Hele, víš něco o Shaneovi?"¨
Brenda zakroutila hlavou a mně se sevřelo srdce. Když jí nedal vědět, vlastní sestře, tak už nezbývá jiná možnost, jak se s ním spojit.
"Ty?" zeptala se na oplátku.
"Jen to, že podle táty ho už nikdy neuvidím." Řekla jsem a usadila se na nejbližší lavičku.
Brenda si sedla ke mně se soucitným výrazem, ale v minutě zase vstala a zařvala směrem na skupinu prváků, co se mezitím zhluknuli do povídacího kroužku.
"Co sem vám řikala! Pětkrát oběhnout hřiště! A žádný podvádění, všechno vidim!"
Pak se opět posadila a přehodila mi přes rameno upocenou ruku.
"Jasně, že ho uvidíš. On jen… on se vrátí."
"Fakt?" zamračila sem se cynicky. "Neřikáš to dvakrát jistě."
"Já… totiž Shane určitě neodjede do Austrálie jen tak bez rozloučení…"
Hrklo ve mně.
"Co?" vypálila sem. "Cos to řekla?"
Brenda se nechápavě stáhla.
"Že se určitě přijde rozloučit…"
"Řeklas, že jede do Austrálie?!"
Mohla sem skoro vidět, jak se jí v hlavě rozsvítilo.
"Ty…tobě to Al neřek?"
"Ne, to teda neřek. A tobě taky určitě ne. Vim stoprocentně, že se mnou mluvil první. Viděla sem ho přemístit se. A pak šel rovnou za mnou! Takže otázka zní; jakto, že víš o Austrálii?"
Brenda vyděšeně zamrkala.
"Sakra," zaklela, odhalená, načapaná.
"Takže o co de?" vyzvala sem jí útočně.
"Connie, nesmíš se zlobit. Byl za mnou dneska ráno. Zjevil se v naší ložnici."
"Co? To si ze mě děláš prdel, žes mě nevzbudila!"
"No vlastně…" Brenda se hodně zdráhala. Bylo vidět, že se jí do vysvětlování vůbec nechce. "Ok," povzdechla si, "Vlastně ses probudila sama. Jenny s Erikou začaroval, aby se neprobudily, ale tebe…"
"Co?! Mluv!"
"Vlastně mě probudilo to, jak ste spolu mluvili."
"To není možný, spadlas na hlavu? To bych si asi pamatovala."
"No právě. Jenže on ti tak trochu pozměnil paměť. Sakra, zabil by mě, kdyby věděl, že sem ti to řekla."
"To není pravda." Kroutila sem hlavou. Jednoduše sem nedokázala přijmout fakt, že přesto přeze všechno, co mi udělal, přesto, že věděl, jak ho miluju, stejně mi nechtěl nechat poslední vzpomínku na naše rozloučení.
"Já tomu nevěřim…" pokračovala sem v kroucení hlavou. Několik slz mi vyklouzlo z očí. "Takže on mě probudil, oznámil, že to balí a že se už neuvidíme a… a jen tak si prostě zmizí i s mojí vzpomínkou?! To snad…to je snad zlej sen…"
"Connie, počkej. Než ho začneš soudit, on to myslel dobře, vážně. Tentokrát to bylo gesto z lásky."
"Z lásky?! Jaký lásky, prosimtě? Gesto z lásky, proboha, kdybych nebyla tak totálně nasraná, asi bych dostala záchvat smíchu!"
Brenda pokývla hlavou, jakže mi rozumí, ale očividně byla odhodlaná svýho bratra bránit.
"Hele, já vim, jak se asi cítíš. Teda, nevim, ale snažim se do toho vcítit a chápu, že to všechno pro tebe musí bejt náramně těžký. A řekla bych, že víc už to zkazit nemůžu, když ti teď řeknu všechno, co vim."
Bez dechu a s podmračenym výrazem sem čekala na její pokračování. Neodvážila jsem se jakkoliv reagovat, aby náhodou ještě nezměnila svoje rozhodnutí. A ona pokračovala.
"Přísahám, že sem o tom neměla až do dnešního rána ponětí, ale… tak dobře. Shane s tebou začal chodit hlavně proto, aby měl jistotu, že nikomu neprozradíš jeho pravou identitu. Pokud vim, nebylo to z jeho hlavy. Někdo mu to musel podsunout. Já nevim, s jakýma všema lidma se stýká, ale určitě to nejsou žádný svatý. Chtěl mít jistotu a tu mohl získat jen tim, že ti aspoň zdánlivě bude opětovat city, který k němu chováš ty."
"Ale já bych přece nikdy…"
"Já vim, že bys to nevykecala, ale on lidem nevěří, vždyť víš. No a tim se dostáváme k tomu problému se sexem. Jednoduše s tebou nespal, protože se cítil už tak dost provinile, že tě využívá a tamto by to jen zhoršilo. To mi nemusel řikat, tim sem si prostě jistá. Myslim, že ti chtěl dát tu možnost schovat si to pro někoho, kdo si tě víc zaslouží."
"Má fakt štěstí, že to vyprávíš ty," zamumlala jsem chladně, "podáváš to celý velmi obratně, Brendo. Musíš mít svýho brášku vážně ráda."
"Connie prosím, věř tomu. Vim, že je těžký věřit, že Shane má i city po tom všem, ale on je jen koneckonců člověk."
"Neřikej. Myslím, že tohle by potřeboval slyšet hlavně on. Nejmíň dvakrát denně by mu to měl někdo připomenout," řekla sem kysele.
"Fajn, mysli si co chceš." Vzdala to bez boje. "Pokud jde o tu věc s tou brunetou - byla to ona, kdo mu volala. Nějaká jeho stará známá. On měl původně v úmyslu jet za člověkem, kterej ho vychoval. Něřekl mi, kdo to je, ani kde žije. Popravdě, když se o něm zmiňoval, přišlo mi, jakoby mu z hlasu vymizel všechen cit. Bylo to zvláštní. Čekala bych, že to řekne trochus nostalgií, víš, co myslim. Neviděl ho prej tři roky. No každopádně z toho asi sešlo, protože si tu holku pozval do bytu a… a to je všechno co vim. Nic víc, nic míň. Kromě teda tý Austrálie, kam ho tvůj otec poslal dělat něco pro odbor záhad. Shanea to pěkně naštvalo. Myslim, že ho rozčilujou ty nevyřízený účty s Vymítačema. Jenže tvůj otec řek, že mu to prospěje, nebude jednat s tak hokou hlavou, nabre zkušenosti a zklidní ho to. Nechtěl mi říct, co tam vlastně bude dělat."
"A kdy se vrátí?"
V tom se Brendiny oči zalily slzami. Sklopila hlavu, zírajíc na svoje prsty.
"Ježiš promiň," usmála se a setřela těch pár kapek z obličeje, "tohle je trapný." Několikrát se popleskala po tváři.
"Asi už ho neuvidíme, Connie."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anika Ziernicki Anika Ziernicki | E-mail | Web | 3. února 2011 v 1:33 | Reagovat

I personally recommend Hostgator for webhosting. They are truly professional, support staff is perfect and uptime good. Go to hostgator_dot_com and use "onecentcoupons" coupon code. You get first month just free which is good deal.

2 Zivnost Nebankovni Pujcky Zivnost Nebankovni Pujcky | E-mail | Web | 30. dubna 2011 v 6:08 | Reagovat

Potrebuji Pujcku Platit Sve Ucty Dnes 12 2010 @seznam Cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama