protivnej Potter

20. července 2007 v 21:49 | abbina |  ♣Lily X James♣
Lily Evansová táhla svůj šíleně těžký kufr nástupištěm. Za necelých pět minut odjíždí do školy čar a kouzel v Bradavicích. Tenhle rok jí čekali zkoušky OVCE. Pro ni, jako pro vzornou žačku to byl jedním z nejdůležitějších roků v jejím životě vůbec. Bez obvyklého rozhlížení proběhla přepážkou mezi nástupištěm devět a deset a modlila se za kupé blízko dveří. Klouby od prstů jí už nehorázně bolely z toho, jak svírala kožené držadlo svého kufru- stejně velkého jako ona sama. Svoje poslední zbytečky energie soustředila na cpaní zavazadla do otvoru se schody v zářivě červené lokomotivě. Se supěním a několika vzteklými nadávkami se její závaží ocitlo na prvním stupni schodů. Dala si kratinkou pauzu a protřepala zmožené ruce. Rychle toho ale nechala, protože si všimla mladíka, stojícího ve dveřích. Protočila panenky.
"No tys mi tu ještě chyběl," zamumlala otráveně. Dotyčný se ale nijak nenechal odradit, spíš právě naopak- usmál se svým charakteristickým sebejistým úsměvem, který Lily tak nesnášela.
"Já vím, že jsem ti chyběl, Evansová. Taky jsme se celý prázdniny neviděly, jak sis jistě stačila všimnout."
No jasně, ten svůj ironický humor si nemohl odpustit, pomyslela si nasupeně a nedbale odhrnula dlouhý pramen zářivě ryšavých vlasů.
"Co máš zase za problém, Pottere!" vyjela na něj. Kufr se nebezpečně zakymácel.
"Já?" zeptal se s naprosto nechápavým výrazem ve tváři. "Já žádnej problém nemám, zato ty máš velkej problém. Tomu problému se říká přecpanej kufr." vysvětloval jí pomalu a spokojeně se zaksichtil.
"Neříkej, takovej ignorant jako ty si toho všiml?" usmála se na něj svým nejkyselejším úsměvem, na který se zmohla.
"Tak abys věděla, Evansová, jsem tu jen pro to, abych ti s tím kufrem pomohl."
"Tak ty ses namáhal sem dojít, jen kvůli mně?" zeptala se, aniž by čekala na odpověď. "To se ale klidně zase vrať k Blackovi, protože já od tebe žádnou pomoc nepotřebuju!" Na to znovu zatlačila do kufru a pošoupla ho na další stupínek.
"No jak myslíš, ale až ti z toho rupne v zádech, nechoď za mnou pak brečet." Klidně se opřel o okno vlaku s rukama v kapsách a nohama překříženýma a pobaveně jí pozoroval. I když byla Lily naprosto vyčerpaná, ani jí nenapadlo požádat ho o pomoc. Její hrdost by to neunesla. Místo toho dál postrkovala a všelijak šoupala kufrem a přitom si slibovala, že až příště někam pojede, omezí zásoby oblečení. Konečně dosáhla svého cíle a její závaží stálo v chodbě vlaku. V ten samí okamžik se dal vlak do pohybu, takže Lily ztratila rovnováhu a spadla na zem. James k ní natáhl ruku, aby jí pomohl na nohy.
"To tak." Ušklíbla se jen a vyskočila.
"Ty jsi nepoučitelná." Kroutil nad ní pobaveně hlavou. Lily popadla kufr za držák.
"Uhni Pottere, stojíš mi v cestě!" štěkla na něj. James Potter stál v tuhle chvíli dva metry od jejího zavazadla se založenýma rukama a na tváři mu hrál vítězný úsměv.
"Uhnu, ale bude to něco stát." vypadlo z něj. Jak jinak…
"A co jako?" zeptala se. I když jí předem bylo jasné, co to bude stát.
"Nejsem žádnej nevychovanec, takže mi bude stačit jen málo." Lily mlčela a čekala na verdikt. Nechtěla proti němu vytahovat hůlku, protože byla někde u dna jejího zavazadla. Byla ale rozhodnutá třeba ho i přejet, kdyby si dovolil moc.
"Co takhle malý polibek na uvítanou." Navrhl zvesela. Lily stálo veškeré úsilí, aby neprotočila oči ke stropu. Místo toho se nevinně pousmála.
"Tak si pro ní poď." Vyzvala Pottera.
"Ale Evansová, myslíš si snad, že sem úplně blbej, nebo co?" vyčetl jí. "Ty sem poď." Přikázal. Lilyina tvář ztvrdla. Přestávalo jí to bavit. Vlastně jí tyhle Potterovi výlevy přestávaly bavit už pěkných pár let.
"Tak hele, buď uhneš, nebo za sebe neručím, jasné?" Řekla nekompromisně. James se chvíli rozmýšlel a pak k její nesmírné úlevě ustoupil. Sice jí trochu překvapilo, jak snadné to bylo, ale nestěžovala si. Protlačila kufr kolem Pottera. A najedou ucítila jeho ruku na té své.
"Stejně mi tu pusu jednou dáš," zašeptal jí s úsměvem.
"Možná ve tvých snech." Usadila ho Lily. On se ale nepřestal pobaveně usmívat a pak zmizel v kupé hned vedle.
"Nesnáším ho." Zašeptala si pro sebe a pokračovala v cestě až do vzdáleného kupé na konci chodby, kde seděli její tři kamarádky.
O několik kupé zpátky se rozvalil na pohovku James Potter, hned vedle svého nejlepšího kamaráda Siriuse Blacka.
"Prostě mě miluje," povzdechl si sebevědomě. Tlupa kamarádů se rozesmála.
"Čemu se jako smějete?" zamračil se na ně.
"No," protáhl Sirius se smíchem, "jestli je to mezi váma láska, tak Červíček je gay."
Petr Pettigrew se v tu ránu přestal smát a hodil po Siriusovi ublíženým pohledem.
"I když… To máš docela šanci Jamesi, Červíček totiž ještě žádnou holku neměl. Možná se mu líbí kluci. Jak je to Petře?" zeptal se posměšně.
"To teda nejsem," hájil se červený až za ušima. "Remus taky žádnou neměl a nepřipomínáte mu to na každým kroku." Obvinil je.
Remus Lupin, světlovlasý, šedooký chlapec s poněkud ošuntělým školním hábitem se ozval za vazbou tlusté, polorozpadlé knihy.
"Já žádnou holku ke štěstí nepotřebuju," poznamenal klidně.
Sirius se ušklíbnul. "Ono ti to dívčí pohlazení brzy začne scházet, i vlkodlaci mají srdce." Neodpustil si přátelskou poznámku a opět se obrátil na Petra. "Jenže mezi tebou a Remusem je ten rozdíl, že on holky odmítá, kdyžto tebe odmítají holky." James vyprskl smíchy a Sirius se s chutí přidal.
"Tebe Lily taky odmítá, tak si toho nech." Mručel uraženě Petr. James se okamžitě přestal smát. Užuž otvíral pusu, že mu něco odsekne, když je zarazil Remus- jediný, pubertou nepoznamenaný člen party.
"Nechte už toho, copak se neumíte bavit o něčem jiném?"
"Třeba o čem?" vybafl na něj James.
"Třeba o tom, čím chcete být. Přemejšlely jste nad tím, vůbec? Tenhle rok se skládáOVCE." Připomněl jim celkem zbytečně. Všichni to moc dobře věděly, ale přes prázdniny si nenašly chvíli čas, aby zapřemýšlely nad svou budoucí profesí.
"Ještě je času…" mávl nakonec lhostejně rukou Sirius.
"No jak myslíte…" pokrčil rameny a zahloubal se znovu do své knihy.
"No tak Reme, přestaň se chovat, jak prefekt." Řekl mu James.
"Ale já sem prefekt." Upozornil ho nechápavě.
"No právě! Když už si dostal ten snobskej odznak prefekta, proč by ses ještě měl jako snob chovat?" domlouval mu vesele a dal mu tak najevo, co si o jeho nové hodnosti myslí.
"Copak za to můžu?" zaklapnul naštvaně vazbu knihy.
"To byl vtip, kamaráde, jen vtip." Uklidňoval ho James.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 8. srpna 2007 v 13:46 | Reagovat

Skvělá kapitolka! Tahle povídka se mi začíná líbit =o)

2 ililik ililik | E-mail | Web | 10. srpna 2007 v 12:50 | Reagovat

Začíná to dobře...Vystihla jsi charaktery postav a to je docela důležité...Nemám ti co vytknout. Hezky se to čte

3 LilyJane LilyJane | 25. srpna 2007 v 23:35 | Reagovat

Začíná to vážně dobře! :) Líbí se mi to! Ale narozdíl od Ililik ti mám co vytknout:

Všichni to moc dobře věděly ( pokud vím jsou to ONI - takže věděli) , ale přes prázdniny si nenašly ( opět oni - tudíž nenašli)  chvíli čas, aby zapřemýšlely (totéž co předtím :) )  nad svou budoucí profesí.

- tolik hrubek v jedné větě :D. Ale stane se.  Už se řítím na další kapitoly :)

4 Andromeda Andromeda | Web | 31. října 2007 v 11:18 | Reagovat

Začína sa to vynikajúco!!!! Idem čítať rýchlo dalej!!!!

5 Enervate Enervate | Web | 4. prosince 2007 v 9:31 | Reagovat

tak to néééééééé, to je skvělýýýýýýýýýýýýý!!! :o))) povedený, "chudák "Peter :o)))

musim si to přečist cely :o)

6 Jasane Jasane | E-mail | Web | 13. března 2008 v 20:17 | Reagovat

Páááni! Skvělá kapitola a ta povídka se mi taky začíná líbit... Jdu ihned na další!

7 leThal FT.war leThal FT.war | E-mail | 27. srpna 2008 v 12:50 | Reagovat

Já jsem vždycky přemýšlela, jakou barvu mají Removy oči. Fakt šedomodrý nebo tipuješ :Đ??

8 Emma Emma | E-mail | Web | 16. prosince 2008 v 15:31 | Reagovat

Naprosto super!!!!!!!Jdu rychle dál.......

9 Jojo Jojo | Web | 22. května 2010 v 0:03 | Reagovat

To začíná pěkně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama