26. kapitola

20. července 2007 v 21:07 | abbina |  ♣KAREN♣
"Neměla si to dělat." Řekl po chvíli Sirius. Leželi v posteli v Siriusově staré ložnici. Měl na sobě jen trenýrky, protože pyžamo na jedno přespání v Bradavicích si s sebou brát nehtěl. Karen si půjčila jeho triko a trenýrky. Vypadala malinko vtipně, ale nijak jí to netížilo. Hlavně, že nemusela spát ve svých upnutých šatech. Všichni už dávno spali ve svých ložnicích.
"Co?" zeptala se Karen.
"Neměla si před dvěma roky chodit k nim."
"Já vím. Mám strach, Siriusi… On si pro mě přijde…"
Sirius jí letmo políbil na čelo.
"Budeme připravení-"
"Na nic nebudete připravení." skočila mu do řeči Karen. "Čím déle sem ho znala, tím víc sem se na něj dívala jako na neporazitelného…"
"Každý je porazitelný. Každý má slabé místo."
"On ne. Znám ho líp, než kdokoliv jinej a nikdy sem na něm nenašla nic…"
Další krátká odmlka.
"Kde budeme bydlet?" Chtěla odvést řeč jinam.
"Mám takovej malej dům. Pojedeme tam hned zítra."
"Tak ty máš už dům?"
"No, není to nic moc." Znejistil. "Nečekej žádnou nádheru…"
"Nádheru? Pro mě je nádherný všechno. Alespoň všechno, co my nebude připomínat černou magii."
Siriusovi jakoby se ulevilo.
"Víš, napadlo mě…Teď, když budeme bydlet spolu…Nechtěla by sis mě vzít?"
Vypadlo to z něj tak náhle, že si Karen nejdřív ani neuvědomila co jí právě navrhnul.
"Ty…ty mně žádáš o ruku?" vyhrkla šťastně.
"Vypadá to tak." Usmál se Sirius. Karen ze sebe nemohla dostat ani slovo. Pak ale její tvář posmutněla.
"Ale já si tě vzít nemůžu." Sklopila oči.
"Proč ne?" Nechápal Sirius.
"V kouzelnickém společenství mě budou brát, jako zrádkyni…smrtijedku."
"Nebudou." Ujišťoval jí s přesvědčením. "Po tom, co se stalo dnes večer tě nikdo za jeho přívrženkyni mít nebude. Zachránila si nás. Bez tebe bysme to nedokázali."
"Kromě toho, když si tě vezmu, ohrozím tě. Voldemort se tě bude určitě pokoušet zabít. Už takhle si v nebezpečí. Nikdy bych si neodpustila, kdyby si kvůli mně umřel."
"Nejsem malej. Dokážu se o sebe postarat sám." I když se snažil mluvit nenuceně, cítila z něj rozčilení.
Odhrnula mu z čela neposedné pramínky vlasů a pohladila ho po milované tváři.
"Proč bysme se měly brát? Můžeme být spolu i bez toho." Řekla skoro prosebným tónem.
Dveře se rozlétly.
"Je tady!" vykřikl kdosi. Rozeznávali jenom dvě siluety, které právě vtrhly k nim do pokoje. Karen okamžitě zareagovala. Prudce se převalila k nočnímu stolu a nahmatala svou hůlku, ze které hned vytryskl pás světla. Nikdo z nich jí nebyl známí.
"Kdo jste!"
Na toho většího mířila hůlkou. Ten vytáhl pohotově hůlku a zamířil na ní.
"Půjdete s námi, slečno." Pronesl na oko slušným hlasem. Pak ale znejistěl. Důvodem byla další špička hůlky dotýkající se zezadu jeho hlavy.
"Ona nikam nepůjde, dokud neřeknete, kdo ste a co tu chcete." Zavrčel varovně Sirius. Muž hodil svojí zbraň na rozházené peřiny. Karen usoudila, že nejde o nikoho nebezpečného a sklonila hůlku.
"Telesfor Dawson." Představil se hlubokým a tvrdým hlasem vyšší muž. Karen se Siriem si vyměnily pohled.
"Nejste náhodou ministr kouzel?" prohlížel si ho s pobavením.
"To tedy náhodou jsem. A tohle je můj pomocník, mladý Danny Spiner." Odsekl podrážděně. Co jí chce ministr kouzel?
"O co jde?"
"Jste nejhledanější smrtijedka. Přišly jsme vám předat zatykač."
"Chcete mě zatknout? A to se nebojíte, že uteču?" rozesmála se Káren. "Domnívali jste se snad, že půjdu dobrovolně? Nikde nevidím posily."
Sirius hodnotil situaci se zamračeným pohledem.
"Žádné nejsou." Vyhrkl zapáleně mladík. Ministr ho zvednutím ruky přerušil.
"Samozřejmě jsme nejdřív s posilami počítali, ale Brumbál se za vás zaručil, že nebudete dělat problémy."
"Proč ste sem teda takhle vtrhli?" nechápal Sirius a dál je zkoumal podivným pohledem. Danny Spiner se nervózně ošil.
"Pokud by byla vinná, museli bychom reagovat rychle, aby trestankyně neutekla." Informoval ho ministr se samozřejmostí v hlase.
"A máte potvrzení, že za tím vězí Brumbál?" Pokračoval ve výslechu.
"Jistě…někde- někde tu bylo…" přehraboval se pomocník v kapsách. "…Á, tady." Vytáhl s ulehčeným oddechem nažloutlý a trochu zmuchlaný papír. Sirius ho soustředěně přečetl až do konce a pak ho podal Karen.
1. září.
Vážená Karen Klerensová alias Darkness
Jako nejhledanější čarodějka ve Velké Británii jste očekávána u soudníhu řízení konaného dne 4. září v 19.00 hodin na Ministerstvu kouzel. Při procesu budou hodnoceny všechny prohřešky vůči kouzelnickým zákonům. Dále budou brány v úvahu poslední události, kterých jste se dopustila. Ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích Albus Percival Wulfric Brian Brumbál se přihlásil jako případný kandidát na post svědka obhajoby. Pokud vám vyhovuje tento zástuce, podepište níže zakreslenou tabulku a doručte na Ministersvo kouzel nejpozději do dvou dnů.
Do soudního řízení zůstáváme s pozdravem
Telesfor Dawson
Telesfor Dawson
Ministr kouzely
Ticho přerušil Telesfor Dawson s nepatrným náznakem vítězství ve tváři.
"Tak," promnul si ministr kouzel ruce, "máte to i písemně, můžeme si vás konečně odvést."
Sirius si vztekle stoupnul před Karen.
"Co je?" šeptla překvapeně. On jí ale nevěnoval pozornost.
"Chcete jí strčit do Azkabanu!" prskal na Dawsona. Ministr o krok ustoupil, jinak ho to ale z míry nevyvedlo a on hned nasadil nezúčastněný výraz.
"Ale no tak. Souhlasil by snad Brumbál s něčím takovým?" pak se k němu trochu naklonil a sykavým hlasem šeptl: "Uznáte ale sám, že tahle žena je příliš nebezpečná na to, aby volně běhala mezi lidmi."
"Jak pro koho." Pronesl skrz zaťaté zuby.
Karen mu zaťukala na rameno. "Mohla bych si to vyřešit laskavě sama?" šeptala mu trochu naštvaně.
"Ne." Usadil jí rázně Sirius. "Ty nechápeš, čeho jsou tyhle svině ministerský schopný." Šeptal jí do ucha. Ministr kouzel zatím nervózně postával ve dveřích.
"Mohla bych znát váš názor na mě?" zeptala se zdvořile ministra kouzel. Ten se na ní překvapeně zadíval a pak kývnul. "No jistě. Ministerstvo si o vás myslí, že jste velká čarodějka, ale poněkud nebez…." Karen ho nenechala dokončit svůj názor.
"A není v zájmu ministerstva mít na své straně velké čarodějky?"
"No- to- to jistě ano, ale nejdřív vás musíme prošetřit…"
"Co na tom chcete prošetřovat? Dokázala sem vám dost jasně, na čí straně jsem. Jestli chcete prošetřovat moje hříchy z minulosti, budu si o tom myslet, že se mě chcete spíš zbavit, než udržet na svojí straně. Pak bych se vás musela zeptat proč. Takže proč mě chcete odstranit?" Dawson nějakou dobu neodpovídal. Očividně byl zaskočený rázným a přímým rozhovorem, který s ním vedla. Nakonec ale vyrovnaným hlasem odpověděl.
"Zabila jste hodně lidí, nemůžete si přece myslet, že to ministerstvo nechá bez odezvy…"
"Jo ták…" skočil mu do řeči Sirius. "Ono tě ministerstvo chce využít jako takovou ukázku, jak dobře odvádí svou práci. Mělo mě hned napadnout, že se budete chtít předvést. Byl by přece velký úspěch dopadnout nejznámější smrtijedku… Zajímalo by mě ale, jak chcete ututlat tuhle bitvu- snad nechcete podplatit šéfredaktora Denního Věštce…" naštvaně si měřil ministra pohledem, který na něho vztekle zahlížel.
"Ne, tak to samozřejmě není." Prskal Dawson.
"V tom případě bude odpověď mnohem jednodušší- Ministerstvo se mně prostě bojí, je to tak?" Karen se na něj dál mile usmívala, tvář ale měla jinak tvrdou a neústupnou. "U toho soudního řízení nejspíš nezapomenu zmínit, jak jste mi předložily nepravdivý dokument podepsaný samotným ministrem kouzel."
"Vydíráte mě, slečno?" třásl se Dawson vzteky. Karen nevinně pokrčila rameny. "Ten dokument není zfalšovaný. Byl schválen většinou ve starostolci…"
"A věděli o tom, že tam bude zmínka o Brumbálovi jako o svědku obhajoby?" pozvedla tázavě obočí.
"To sice ne, ale to přece nic nedokazuje!"
"Ale ano, dokazuje. Datum je dnešní, takže dokument měl být taky dnes schválen, je to tak?"
"Ano, ale.."
"A byl schválen dnes?" přerušila ho bez výčitek.
"To byl, ale…"
"Ale potom nechápu, kdy se Brumbál mohl ukázat na Ministerstvu a nabídnout se jako svědek obhajoby, když v téhle chvíli nikdo netuší, kde už delší dobu je?" Pak založila ruce a s nadzvednutým obočím čekala, jak z toho Ministr kouzel vybruslí. Jeho věrný pomocník před nimi stál s pootevřenou pusou, neschopen slova, zato jeho pán pěnil vzteky.
"Jak se opovažujete mě, mě ministra kouzel z něčeho obviňovat vy, která dva roky plnila příkazy Vo- teda Vy- víte- koho!"
Bylo jí jasné, že nemůže na ministra vytasit s tím, že ve skutečnosti měla v úmyslu použít jeho umění proti němu.
"Kdybych nebyla na jeho straně, přes padesát výborných kouzelníků by jeho rukou zemřelo…."
"A kvůli tomu spoustu nevinných lidí zemřelo!" zahřměl Telesfor Dawson.
"Netvrdím, že si to nevyžádalo oběti, ale asi těžko by mi mohl Voldemort uvěřit, kdybych odmítala komukoliv ublížit, nemyslíte? A bylo jich tak dvanáct." ušklíbla se Karen.
"Musela jste mít ale důvod jít k němu!"
"Ano to sem taky měla." Přisvědčila klidně Karen.
"No a? Jaký?" zeptal se, když zjistil, že Karen se k tomu nemá. Budu mu muset říct všechno…
"Šlo o to," začala neochotně, "že sem se chtěla od něho naučit černou magii, protože sem potřebovala znát všechno, co zná on."
"Á, takže jste se sama bez vydírání učila černou magii, nezákonnou magii..!"
"Poslouchejte mě sakra!" vykřikla netrpělivě. "Víte vůbec, s kým mluvíte? Měla sem být ta, co ho zlikviduje…"
"To se ale přece ukázalo, jako špatná věštba, nebo ne?" obrátil se nejistě na svého pomocníka a pak na Siriuse.
"To sice ano, ale já to nevěděla. Chtěla sem jenom uspět proti Voldemortovi, ostatní bylo pro mě vedlejší…"
"Bylo vám patnáct," připomněl jí ministr celkem zbytečnou skutečnost "nebyla jste připravená takhle přistupovat k věcem…"
"Co vy víte," odfrkla si pohrdavě, " Teď mi je sedmnáct a sem jedna z nejlepších čarodějek téhle doby. Když vám někdo řekne, že jste jediná naděje lidstva, musíte se s tím buď smířit a něco pro to dělat a obětovat, nebo to nepřijmout a žít navždy s tím, že jste srab. A já nechtěla být srab. Jedinou možností jak uspět bylo naučit se ovládat černou magii stejně dobře jako on. Můžu vás ujistit, že není člověk, který by k němu necítil větší odpor než já. Už jen kvůli tomu, co sem musela dělat s chladným výrazem v tváři..Ano vraždila sem…ale jen když to bylo nezbytné a když se mi naskytla možnost někomu pomoct, pomohla sem mu. A věřte, že dělat něco takového Voldemortovi pod nosem je riskantnější než si vy vůbec umíte představit."
Když skončila, nastalo rozpačité ticho. Telesfora Dawsona ani nenapadlo jí nevěřit. Cítil- věděl až moc dobře, že nelže. Pochopil, že před ním stojí žena, co vytrpěla víc, než kdokoliv z hrdinů, které znal. Přesto měl poslání jí odstranit, žádalo to ministerstvo. Byla příliš nebezpečná. Lidé jí sice považovali za hrdinku, ale jak to bylo doopravdy?
"Dobře," povzdechl si, "Věřím vám a udělám vše pro to, aby vám věřilo i celé kouzelnické společenství." Karen spadl kámen ze srdce a zároveň se podivila, jak rychle se změnil ministrův pohled na ni. Cítila Siriusovu ruku v té svojí, jak jí pevně stiskla.
"Ale," pokračoval ministr, "chci vás vidět na soudním řízení. Řeknete tam vše, co jste řekla dnes mě."
"Budu tam." Přisvědčila nadšeně Karen.
"A Brumbála tam nečekejte," dodal rozpačitě, "i kdyby přišel nemohl by nastoupit jako svědek když o tom není informovaný alespoň den dopředu." Dawson kývnul na pozdrav a vyšel z místnost. Jeho pomocník párkrát otevřel a zas zavřel pusu, jakoby chtěl něco namítnout, ale pak se radši taky rychle vytratil za ministrem. Nejspíš nechtěl s takovými kouzelníky zůstávat sám v jedné místnosti. Zaslechly dvakrát hlasité Prásk a pak už měly pokoj zase celý pro sebe.
"To si zvládla perfektně." Pochválil jí Sirius.
"No jo, snažila sem se. Ty si byl taky skvělí."
"Já vim. Ve většině věcí sem skvělí," ušklíbnul se Sirius. "Jen čekám, jestli za to bude nějaká skvělá odměna…" navrhl nevině. Karen se usmála. Byl to pořád ten Sirius, kterého znala. Jeho ruka zajela pod tričko, které z ní vzápětí svlíknul.
"Nevim, jestli si až tak velkou odměnu zasloužíš…" pošeptala mu s předstíranou nedostupností.
"Ty víš, že zasloužim," usmál se a kamsi odhodil její podprsenku. Položil jí na postel políbil jí. Potom jel pomalu níž, zastavil se až někde u pupíku, kde jeho soustředění zabraly pruhovaný, pro ní příliš velký trenýrky.
"Vážně ti moc slušej," zasmál se potichu a líbnul jí pod pupíkem.
"Taky jsou tvoje…" zasmála se Karen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama