15. kapitola

20. července 2007 v 19:48 | abbina |  ♣KAREN♣
Ke konci týdne už Karen zvládala vytetovat si po těle menší ornamenty. V sobotu ráno se vydala do knihovny hledat něco, čím by se ty ornamenty dali smazat. Vzala si do společenské místnosti kupu knih. Hrabala se v nich přes dvě hodiny. Bolelo jí za krkem a měla špatnou náladu, protože jí čekalo rande s Malfoyem. Přisedla si k ní Lily. To pro Karen znamenalo, že se za chvíli objeví i Sirius a James. Protočila panenky.
"Co potřebuješ?" zeptala se zdvořile.
"Jen bych ti chtěla něco říct."
"Mluv." Vyzvala ji Karen.
"Myslela sem někde venku." Rozhlédla se po přeplněné místnosti. "Prosím." Dodala, když se Karen nezvedala.
"No dobře." Vyšly na chodbu. Karen založila ruce. "Co si mi chtěla?"
"Slyšela sem, že deš na rande s Malfoyem. Já nevim, co se s tebou děje."
"Můžu chodit na rande s kym budu chtít, Lily!"
"To můžeš, ale Malfoy…"
"...Není žádná výnimka." Dokončila za ní.
"Právě, že je. Karen- ty ho neznáš. Nevíš, čeho je schopnej. Mohl by ti ublížit." Karen se zasmála. "Vážně si myslíš, že by mi mohl ublížit tak beznadějnej čaroděj, jako je Malfoy?"
"Ano, myslím. Možná není dvakrát talentovanej, ale taky není úplně blbej. Krom toho má kolem sebe ty dva tlusťochy…"
"Který bych zvládla levou zadní. Umim se o sebe postarat Lily."
"Já vim, že jo. Prostě tě jen prosím, abys tam nešla. Poslechni mě aspoň jednou!" hlas jí zněl naléhavě. Kdyby Karen tolik nechtěla tu knihu, okamžitě by jí poslechla a zrušila s Malfoyem rande.
"Nemůžu. Promiň, ale já k tomu mám svoje důvody."
Lily trochu nevěřícně zakroutila hlavou. "Já tě nechápu." Pak odešla do nebelvírské místnosti. Karen jí následovala. Sedla si zase ke svým knihám a hledala účinné odstraňovací kouzlo.
"Co to čteš?" to byl Remus.
"Neznáš nějaké odstraňovací kouzlo?" zeptala se nešťastně.
"Hmm….ne, žádný si nepamatuju. Ale Sirius by věděl."
"A nechceš se ho zeptat? Dost nutně to potřebuju."
"Na to tetování?" ukázal na její potetovanou pravou ruku. Karen přikývla.
"Hrozný co?"
"Ani ne, mě se to líbí. Až to Sirius uvidí, bude taky chtít."
"Víš dobře, že se s nim nebavim, tak mi ho furt nepodsouvej." Odklopil se otvor a vešel mokrej Sirius. Měl na sobě jenom trenky a kolem krku ručník. Karen na okamžik zatoužila dotknout se jeho lesklého těla. Rychle myšlenku zaplašila a věnovala se knihám.
"Siriusi! Neznáš odstraňovací kouzla?" Sirius k nim přišel.
"Podle toho na co?"
"Tady Karen to přehnala s image." Upozornil na černé ornamenty na její ruce. Sirius jí chytnul za ruku a zkoumal obrázky.
"Nemusíš mě hned osahávat." Zpražila ho.
"Musim." Nesouhlasil Sirius. "Potřebuju vědět od čeho to je a protože se mnou nemluvíš, tak se tě nemůžu zeptat."
"Moc vtipný. Už si zjistil od čeho to je?"
"Mudlovský tetování to není…to je udělaný kouzlem." Došel ke skvělému závěru.
"Výborně, jen tak dál." Pochválila ho nevrle Karen. "A usuš si ty vlasy, mám od tebe úplně mokrou ruku."
"Vážně?" podivil se Sirius ironicky. "Řekl bych, že ti neuškodí, když tě trochu zchladim." Z jeho hůlky začal lít pramen vody. V tu ránu byla Karen celá mokrá. Vytáhla svojí hůlku a začala stříkat vodou po Siriusovi. Přiběhl k nim Ted a se slovy:"Hurá. Bude válka!" polil všechny ostatní. Za chvíli se celá nebelvírská kolej navzájem házela do vody, která jim byla už po kotníky. Zábava neměla konce. Voda stoupala, všechen nábytek plaval. Největší šťastlivci se namačkali na nábytek. Ty, kteří plavali ve vodě se je snažily strhnout. Karen se poprvé po dlouhé době smála. Od smíchu jí bolelo břicho. Remus radši utekl do ložnice. Nechtěl si zamáčet svoje nové boty.
"Někam mi spadnul ručník!" křičel Sirius. "Kdo ho najde dostane jeden srpec." Nikdo se nehnul. "Pět galonů, poslední nabídka!" Všichni jak na povel naskákali do vody. Jen ty, co si hověli na pohovce se radši nehnuly z místa. Karen plavala ke křeslu. Sirius jí chytil za nohu a stáhnul dozadu.
"Podvádíš!" zakřičela na něj. Plaval si klidně dál. Zrychlila a vyskočila mu na záda. Potopil se, aby jí setřásl, ale ona se nepustila. Něco jí napadlo. Polechtala ho v podpaží. Cuknul sebou.
"Nech toho, to se nesmí." Smál se nedobrovolně. Začala ho lechtat i za krkem.
"Já tě zabiju.." smál se. Konečně doplaval ke křeslu a vytáhl se na něj. Karen se ho neudržela a spadla do vody. Pomohl jí dostat se k němu. Bylo tam málo místa. Aby udrželi stabilitu, sedla si na něj zestrany. Pomalu se dosmáli. Zadívali se na sebe. Oba měli chuť dát tomu druhému pusu, ale ani jeden se k tomu neodvažoval. Místo toho se jí Sirius zeptal.
"Takže je to mezi náma dobrý?" Karen se usmála.
"Beru to jako ano."
"Ale mohl bys mi ňák odstranit to tetování." Vzpomněla si Karen.
"A za co?" usmál se prohnaně. Karen se bez dalšího přemlouvání sklonila k jeho rtům a políbila ho. Překulil se na ní a začal jí líbat, jako by doháněl to co přes jejich hádku zameškal. Karen sklouzla ruka po mokrém potahu a…..spadli do vody. Tu někdo odklopil obraz a všechna voda se vyvalila ven. Všichni se váleli mokrý na zemi na chodbě. A pak uviděli, kdo. Profesorka Mcgonagalová se sbírala ze země promočená až na kost. Ústa měla sevřená v tenké čáře.
"Koho napadl tenhle…dětinský kousek?!" Sirius s Karen popošly dopředu, držíc se za ruku.
"To sem si mohla myslet. Vy napíšete stokrát Nebudu si dělat bazén ze společenské místnosti, a vy," ukázala na zbytek promočených studentů "Nebudu podporovat hloupé akce- padesátkrát." Pak máchla hůlkou a byla suchá. "S vámi přestávám mít trpělivost. Začněte se laskavě chovat jako dospělí." A zamířila pryč.
Karen si vzpomněla na slib Brumbálovi, že se bude chovat zodpovědně. Pekně to začíná.
"Diť budem jenom psát, co seš tak skleslá?" obtočil jí ruku kolem ramen a vedl zpátky do společenský místnosti.
"O to nejde. Slíbila sem Brumbálovi, že se budu chovat zodpovědně."
"Brumbál chápe srandu. To není jako Mcgonagalová." Utěšoval jí.
"Máš pravdu. Kolik je hodin?"
"Budou čtyři, proč?....Snad nechceš jít za Malfoyem?" zeptal se podezřívavě.
"Ne..jen se tak ptám. Trochu mě bolí hlava, půjdu si lehnout. Poslední dobou toho mám moc." Dala mu pusu a odešla do ložnice.
"Poslední to tu uklízí!" vyhlásil Ted a zdrhal pryč. Sirius radši taky utekl do ložnice. Byly tam spolu Lily a James. Seděli na posteli a prohlíželi si Jamesovi fotky.
"Nerad vás rušim, ale právě sem se usmířil s Karen."
"Cože?!" vykřikly oba naráz. "A jak se ti to povedlo?" zeptal se James.
Měly ste bejt dole. Celá naše kolej musí napsat padesátkrát Nebudu podporovat hloupé akce a já s Karen stokrát Nebudu si dělat bazén ze společenské místnosti."
"Jakej bazén?" Vykulila oči Lily.
"Rozpoutali sme vodní bitvu, všechen nábytek plaval…prostě sranda. Divim se, že ste nás neslyšeli.." Všiml si, že Lily trochu zrudla. Kdyby přišel o něco dřív, nejspíš by je našel na sobě ležet.
"A jak to teď s Karen máte?" zeptal se James, aby přerušil trapné ticho. Sirius pokrčil rameny.
"Líbali sme se, před chvílí mi dala pusu na rozloučenou…"
"Tak to spolu zase chodíte!" vykřikla nadšeně Lily.
"Asi jo. Jen mi přijde trochu divná. Když zjistila, že sou čtyři, vymluvila se, že jí bolí hlava a šla si lehnout."
"Snad nejde za Malfoyem?" vybafl James.
"Já nevim..." řekl trochu nešťastně Sirius "Ale pudu to zjistit. Teď nemůže ven ani ona, jinak by to dole uklízela. Jestli vyjde ven, budu jí sledovat."
"Mám pocit, že mu ta holka úplně zamotala hlavu." Pošeptal James Lily do ucha.
Karen na sebe rychle hodila teplý oblečení. Neměla v plánu se kvůli tomu slizounovi parádit. Vběhla do společenský místnosti. Brian tam jedné holce pomáhal uklízet, protože byla poslední. Když kolem něj procházela, pošeptala mu: "Pomohla bych vám , ale myslím, že to zvládnete sami." Brian se na ní usmál, jakože to uhádla.
Čekal na ní před vstupní branou. Venku se už stmívalo.
"Tak co budeme dělat?" zeptala se co nejmilejším tónem.
"Prošel bych se, co říkáš." A chytil jí kolem pasu. Karen s odporem udělala to samé.
"Abych nezapomněl…" podal jí knížku v černé vazbě. Karen si jí schovala do kapsy od bundy.
"Díky. To se budeme celou dobu procházet?"
"Ty se nerada procházíš? Mám ti tu knihu zase vzít?"
"Ne, já miluju procházky Malfoy." Řekla ironicky.
"Máme rande a ty mi řikáš příjmením? Sem Lucius, nebo Luci…" Karen vyprskla smíchy.
"Něco se ti na mým jménu nelíbí? Tady zahneme." Vedl jí podél temného lesa.
"Tvoje méno je krásný…takový holčičí…" Malfoy vypadal, že by jí nejradši jednu vrazil, ale neudělal to. Místo toho jí zatlačil do lesa.
"Hej, kam to deme." Úsměv jí zmizel z tváře.
"Klid, chci ti něco ukázat." Postrkoval jí před sebou úzkou pěšinkou. Došly na mýtinu. Karen měla z toho lesa a možná i z Malfoye husí kůži. Nedala na sobě nic znát. Nechtěla, aby se jí posmíval, že má strach z lesa.
"Ták..neni to tu romantický?"
"Není. Poďme pryč."
"Mě se nechce." Zezadu jí někdo chytnul za ruce. Byly to ty Malfoyovi gorily.
"Accio!" zakřičel a hůlka jí vyletěla z kapsy. "Pouta na tebe!"
Karen sebou trhala stejně bezmocně jako nedávno Bella.
"Pusť mě ty prase. Tohle ti neprojde."
"Ale projde. Ty víš, že jo. Nikdo tu není."
"Osobně do tebe naleju před Brumbálem veritasérum!"
"A já naoplátku řeknu, proč si sem se mnou šla. Brumbál se zblázní, až se dozví, že jeho milovaná, čistá a nevinná studentka je celá paf do černý magie." Přiblížil se k ní.
"Něco si na tobě potřebuju vyzkoušet, víš…" Karen se rozbušilo srdce. "Můžete jít." Syknul na svoje kumpány. Poslušně odešly.
"Ne!" vykřikla Karen. Pokusil se jí políbit, ale dala hlavu na stranu.
"Nebude to tak lehký.." naklonil se k ní znovu. Flusla mu do ksichtu.
"Krávo blbá!" zařval a utřel si obličej. "No dobře..začneme. Slyšela si někdy o kletbách, co se nepromíjejí?" Karen se rozšířily zorničky strachem.
"Asi slyšela, viď? Chci si je vyzkoušet. Ale neboj, tu poslední vynechám." Provazy zmizeli, než však udělala krok, Malfoy vykřikl kletbu. "Crucio." Pocítila nesnesitelnou bolest. Ustala. Stejně rychle jako přišla i odešla. Slyšela Malfoye jak si šeptá.
"Musím chtít, říkali mi, že musím chtít. "CRUCIO!" Karen se svalila na zem a svíjela se ukrutnou bolestí. Z očí se jí valily slzy. Přešlo to.
"Docela mi to de viď?" Karen nebyla schopná se hnout. Ležela na ledové zemi a brečela.
"Už ne, prosím." Pípla tiše.
"No dobře. To stačilo. Zkusíme něco jinýho. IMPERIUS!" Karen se cítila svěží. Najednou jí bylo všechno jedno. Neměla žádné starosti. Cítila se šťastně. Jakoby jí někdo vyoperoval mozek. Slyšela hlas. Říkal jí, že se má svlíknout. Proč ne? Bez jakýchkoliv zábran ze sebe začala shazovat oblečení.
"To stačí.!" Přestala. Byla jen v kalhotkách. Malfoy k ní šel s namířenou hůlkou. "To už zvládnu sám." Ušklíbl se posměšně.
"IMPEDIMENTA!" Vykřikl kdosi za ním. Malfoy zamrzl a spadnul na zem jako prkno. Karen jakoby se probudila. Věděla co všechno se stalo, ale chvíli jí trvalo, než si to uvědomila. Uviděla Siriuse. Znovu se rozbrečela. Byla tak ráda, že ho vidí.
Sirius k ní sjel po kolenou a objal jí. Křečovitě se ho držela. Nezajímalo jí, že tam je jen tak skoro nahá. Hlavně, že jí našel.
"Už to je dobrý." Konejšil jí. Líbal jí na čelo, na vlasy, všude kam to šlo. Pak se zvednul. Přišel k Malfoyovi, který se pomalu začal zase hýbat. Začal do něj vší silou kopat. Karen uslyšela křupnutí. To mu Sirius zlomil nos. Prohrábnul si vlasy a naposledy do něj kopnul. Beze slova zamířil zpátky ke Karen. Ovinula se mu kolem krku, jako malé dítě a on jí zvednul. Malfoye tam nechali ležet. Cestou je několik lidí vidělo. Nezajímalo jí to. Byla přilepená k Siriusově hrudi a pevně se ho držela. Donesl jí do chlapecké ložnice. Jemně jí položil na svojí postel a přikryl dekou. Okamžitě usnula.
Když se probudila, skláněli se nad ní čtyři hlavy. Jedna patřila Siriusovi. Zbytek byl samozřejmě Remus, James a Lily. Na Lily bylo vidět, že trochu brečela. James jí držel kolem ramen.
Karen zjistila, že je oblečená. Posadila se rozespale na posteli. Nikdo nemluvil. Jen jí napjatě pozorovaly.
"Už mi je dobře." Ujistila je. Pořád se cítila malátná po tom mučení v lese, ale mohla se už postavit na nohy. To, že se v zapovězeném lese něco stalo mezi Malfoyem, Karen a Siriusen už věděla celá škola. Asi deset minut po tom, co kolem velké síně přešla skoro nahá Karen v Siriusově náručí, přiřítil se tam zakrvácený Malfoy. Díky tomu se školou začaly šířit možné i nemožné povídačky co se v lese vlastně stalo. Obvykle to však bylo pravdě velmi blízko.
Ted to právě vyprávěl svým zvědavým spolužákům.
"Ten parchant Malfoy jí tam zatáhnul a ty věci z ní prostě strhal. I když mi není moc jasný, jak se mu to povedlo. Karen je milionkrát lepší čarodějka než von. Možná mu pomáhaly ty jeho dva bodyguardi. No a pak tam přiběhl Sirius a dal mu přes hubu. Měl mu dát víc, hajzlovi."
"Neřekla bych, že by se Karen neubránila těm opicím." Namítla jedna holka.
"Pravda. Počítám, že jí odzbrojily a svázali, nebo zmrazily."
"Stejně to je divný. Jak jí vůbec napadlo chodit s Malfoyem do zapovězeného lesa?"
"Lily řikala, že k tomu prej měla svoje důvody, který ona nezná." Pokrčil rameny. Dveřmi právě přicházela Karen opírající se o Siriuse. Bylo vidět, že jí musí přidržovat.
"Nemáte někdo něco ostřejšího?" zeptal se lidí okolo Teda. Ted zajel rukou do vnitřní kapsy od bundy a vytáhl z ní placatku. "Jen ať si pořádně přihne. Vidět, že to potřebuje."
Karen do sebe obrátila zbytek silné tekutiny. Musel to být nějaký kouzelnický nápoj, chutnal velmi zvláštně a taky silně. Spolehlivě jí to probralo.
"Dík." Vrátila mu placatku.
"Je ti líp, co? Tohle je nejlepší lektvar jakej kdy vyrobily." Pochvaloval si Ted.
"Není už náhodou snídaně?" vzpomněl si Remus.
"No jo, skoro bych zapomněl. Od včerejška sem nic nejed, to musim napravit." Většina jeho spolužáků se hned vydalo za ním. Karen naposled jedla včerejší snídani, takže po zmínce o jídle jí zakručelo v břiše.
"Pudem taky, ne?" Nikdo nic nenamítal, tak se vydali na snídani.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miky Miky | 17. listopadu 2007 v 15:03 | Reagovat

Teda Malfoy je prase! Ale v některých povídkách mi je i docela sympatickej:)

2 Tana Tana | 7. ledna 2008 v 13:45 | Reagovat

Ten Malfoy je teda odporny.....

3 Neviditelna Neviditelna | E-mail | Web | 14. ledna 2008 v 19:51 | Reagovat

Malfoy sice odporny je, ale naco za nim Karen chodila!? To bolo dost hlupe, ale ked tam prisiel Sirius, bolo to velmi zaujimave, hlavne to, ako dokopal Malfoya, keby nebol vymysleny, asi by som mu napisala dakovny list. :)

4 Zuzana Zuzana | 10. března 2011 v 21:57 | Reagovat

Škoda, dúfala som, že ju chce zbaliť,aspoň pre zábavu a že ju možno naučí pár kúskov z čiernej mágie. Siriusovi by som už neverila. Teda ani Luciusovi nie, ale mohla sa s ním pobaviť, keby na ňu ten blb nešiel tak amatérsky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama